MUDr. Rosinský je popredný slovenský liečiteľ, psychotronik a psychiater, autor bestsellerov Bioterapia, Choroby z nenávisti (urieknutie, porobenie, prekliatie) a Perspektívy psychotroniky / Psychotronika v 21. storočí, ktoré vyšli v slovenčine aj češtine.
Jedinečná kniha známeho psychiatra a priekopníka akupunktúry a psychotroniky na Slovensku, zakladateľa a dlhoročného predsedu Slovenskej psychotronickej spoločnosti, ktorú je možné označiť za najvýznamnejší literárny počin v oblasti psychotroniky od vydania Rejdákových Perspektív telepatie v 80. rokoch. Odborný úvod do problematiky psychotronického zisťovania okolností, diagnostiky a odstraňovania cudzích škodlivých vplyvov, práca je doplnená niekoľkými desiatkami konkrétnych príbehov, ukážok z 50-ročnej liečiteľskej praxe tohto popredného slovenského liečiteľa.
Až po prečítaní tejto knihy nájdu mnohí z Vás vysvetlenia určitých podivných javov, okolností a zdravotných či spoločenských problémov, s ktorými ste sa s najväčšou pravdepodobnosťou stretli v minulosti i Vy alebo Vaši príbuzní, priatelia či známi.
Obsah ku knihe Choroby z nenávisti
O autorovi
1. PREDHOVOR AUTORA A ÚVOD
Predhovor autora
Čo to je psychotronika
Čo to je energoinformačná medicína
2. ENERGOINFORMAČNÝ SYSTÉM ČLOVEKA
Základné údaje
Štruktúra EIS
Funkcie EIS
3. PATOLÓGIA EIS
Všeobecné údaje
Kvantitatívna patológia EIS
Kvalitatívna patológia EIS
4. ZÁKLADNÁ DIAGNOSTIKA A POSTUPY ÚPRAVY
Základná diagnostika EIS
Základné postupy úpravy
5. VONKAJŠIE VPLYVY
Vonkajšie energoinformačné vplyvy
Urieknutie
Zaklínanie
Porobenie
Vyrobené porobenie
Prerobené porobenie
Kliatba
Zanechaná kliatba
Vyslovená kliatba
Vonkajšie informačné vplyvy
Prekliatie
Priame prekliatie
Rodové prekliatie
Vonkajšie vplyvy zmiešaného pôvodu
Napojenia
Vodorovné napojenie
Šikmé napojenie
6. KOMPLEXNÁ DESTABILIZÁCIA EIS
7. VNÚTORNÉ VPLYVY
Autopunitívny program
Autodeštruktívny program
8. VNÚTORNÉ PROGRAMOVANIE
9. SYNTÉZA A OČAKÁVANIA
10. KRITIKA A ANTIKRITIKA
MUDr. Rosinský je známá medicínská osobnost s níž jsme měl tu čest se seznámit v souvislosti s akupunkturou a velice si vážím jeho přínosu pro tento znovu objevovaný obor orientální medicíny. S potěšením zjišťuji, že nás spojuje i další zájem o některé dosud nevysvětlené jevy. Sám jsem jako student lékařské fakulty v Praze koncem šedesátých let participoval na výzkumu, který organizoval profesor František Kahuda (někdejší ministr školství a kultury), jenž tehdy stál v čele psychotronických výzkumů. Soudím tudíž, že věci nejasné a (doposud) nevysvětlitelné nelze jen mávnutím ruky odbývat a říkat, že neexistují a zavírat před nimi oči.
Ve stejné době vydal významný psychiatr a přednosta psychiatrické kliniky v Praze profesor Vladimír Vondráček svou knihu Fantastické a magické z hlediska psychiatrie, která se záhy stala bestsellerem. Zabývala se totiž právě mnoha doposud opomíjenými, tak zvaně okrajovými jevy, které se nepochybně staly, byly popsány, ale zůstaly nevysvětleny. Snažil se díky svým encyklopedickým znalostem proniknout pod povrch věcí a střízlivě hodnotit. Vzpomínám si, že krátce po promoci mne a kolegu Maršálka požádala redakce Mladého světa, abychom se vydali po místech, kde v poslední době zaznamenali podivné jevy, které popisovali jako řádění upíra. Značně skeptičtí jsme se vydali na neuvěřitelně zajímavou cestu po jižní i severní Moravě a šli po stopách jedné rodiny. Cesta nás zavedla až do obce Ivanka na Slovensku, kde jsme celé záležitosti přišli „na kloub“, jednalo se totiž o rodinu, kde matka byla postižená parafrenií, při níž dochází k množství tělových halucinací, které sugestivně vysvětlovala okolí a vznikala tak „folie a plusieur“… sdílené počitky ostatních byly vždy limitovány společností matky. Právě tato událost mne utvrdila v tom, že je třeba všem podobným případům věnovat zájem a snažit se jít za podstatou, i když se to v mnoha případech nepovede.
Akupunkturou se zabývám již dvacet let a fascinuje mne, jak právě tato dávná metoda, ověřena na stovkách generací, funguje i u složitých případů moderní psychiatrie. Jde totiž o harmonizační, stimulující a regulující systém, který je zcela neodvislý na víře či nevíře pacienta. Obvykle i skeptik bývá překvapen, jak jeho tělo odpoví – a to má právě v té „hře na pravdu“, kdy mu přesně označí jeho energetické předpoklady, příležitost si sám na sobě ověřit, jaký je skutečný stav energetických zásob v jeho organismu. Někdo si připadá, jako by po sezení z něho všechno „spadlo“ a cítí se jako předtím, v období zdraví, jiný má pocit, jako by si dodal energii alkoholem, a další je unavený nebo se mu chce spát… spektrum je široké a odpovídá přesně stavu energetické regulace v organismu.
V poslední době tyto poznatky významně podporuje výzkum stresového selhávání, kde se již mluví o několika systémech energie, přičemž energie A je základní vitální energie, nutná pro základní přežití (trávení, srdeční činnost atd.) a tato energie má vždy přednost před jinými, energie B je energie důležitá pro psychické vědomí vlastní osoby, a energie C a D jsou energie studijní a poznávací, pracovní a rekreační… a konečně ještě existuje zvláštní energie E, která je v organismu zakódována a deliberuje se pouze v okamžicích ohrožení života.
S tím souvisí neustálý výzkum mozku a jeho řídící funkce, kde je překvapující i zjištění, že nám vládne nikoliv mozková kůra, ale staré etáže mozku, který máme společný i s mnohem méně „důstojnými“ živočichy. Ty rozhodují o našich reakcích! A stejně jako před desítkami tisíc let.
Moderní medicína se snaží oprostit od úzce specializovaného pohledu na člověka a nemoc, a v mnoha případech se už snaží nahradit jej pohledem celostním. Vytěsnit přístrojovou přetechnizovanost a doplnit ji přirozeným kontaktem s nemocným. Právě v tom je psychiatrie ve výjimečném postavení, protože musí s pacientem hovořit. Vzpomínám si na internistu, kardiologa, profesora Herlese, který nám po státnici z interny prozradil „tajemství medicíny“, říkal: „pacient není v nemocnici, protože by z toho měl nějaký obzvláštní plezír, ale bojí se, nechce doktora naštvat tím, že se nelepší jeho stav, a tak mu raději neřekne pravdu. Jestli chcete slyšet, co skutečně cítí, nehledejte v chorobopisu, ale vezměte ho za ruku, jako byste chtěli měřit plus. A pak tu ruku ‘zapomeňte pustit’“... Vrtěli jsme hlavami, připadalo nám to velice jednouché, snad i primitivní… Ale všichni jsme si to vzápětí v praxi vyzkoušeli! A ono to fungovalo! Jde totiž nejen o skvělé laboratoře a fungující magnetické rezonance a komputerové tomografie – ale i o komunikaci.
V knize MUDr. Rosinského se tak dotýkáme obou důležitých oblastí, nevysvětlených jevů, označovaných za magické či sugestivní, a na druhé straně i celkových či „celostních“ reakcí člověka.
Domnívám se, že je to nejen knížka, která si zasluhuje přečíst, ale která by měla čtenáře i podnítit k zamyšlení nad problémy, které jsou mu předloženy. Široký záběr zájmu i o věci, jež třeba nechápeme a kterým nerozumíme, neumíme je dostatečně vysvětlit, vede k dalšímu zájmu a to posunuje odedávna lidské poznání kupředu.
MUDr. Jan Cimický, CSc.