Oldřich Válek je zakladatelem Sdružení badatelů v psychotronice a předním badatelem, navazujícím na práce českých badatelů jako byl např. Jan Kefer, Břetislav Kafka, František Kahuda a Zdeněk Rejdák (jehož byl externím spolupracovníkem)...
Úvod
Za hranicemi fyziky a psychologie existuje „cosi", co se nachází v přírodě a je i součástí člověka samotného. V lidské historii bylo toto „něco" popisováno ve filosofii, náboženství, magii, okultismu apod. Po vzniku parapsychologie a metapsychologie přišla v 60. letech 20. století psychotronika, aby tento problém a postavení člověka v přírodě studovala novým přístupem. Základem tohoto přístupu byla informace a její vztah k energii a vědomí. V této knize rozpracováváme problematiku lidské psychiky a zavádíme korektivní percepci jako základní vlastnost vědomí člověka, ze které vyplývá jeho smyslové a mimosmyslové vnímání. Problém je dále postaven do obecnější roviny vědomé a mimovědomé interakce, která zapříčiňuje vznik psyčhotronických jevů.
Psychotronika představuje obor poznání, který je v určitém stádiu vývoje. Její vývojový stav lze označit pojmem protověda, tj. vědní disciplína, která je ve fázi vzniku. Úroveň poznatků psychotroniky totiž ještě není na takové odborné výši, aby se z množiny jejího poznání dalo uvažovat o nové vědě. Psychotronika vychází z předpokladu existence interakce organismu a vědomí člověka se světem, kterou doprovází tzv. psy- chotronické (paranormální, anomální) jevy. Jevy telepatie a telegnoze jsou informačního charakteru a vychází z přirozeného vnímání, které má však kořeny v iracionální oblasti lidské psychiky.
Problematika humanistické psychotroniky úzce souvisí s vlastnostmi lidské psychiky, možnostmi představivosti a uvědomění. V této studii je rozpracován model širšího pojetí lidské psychiky ve vztahu k psychickým funkcím, magickému myšlení, dalším mechanismům vnímání a tzv. korektivní percepci. Historický pojem tzv. mimosmyslového vnímání se dnes ukazuje jako nevhodně zvolený, proto lze dnes hovořit spíše o mimovědomém vnímání a mimovědomých interakcích. Toto nové pojetí vychází ze současných poznatků a současných směrů psychologie a kognitivní vědy. V této studii však vycházíme především z badatelských prací B. Kafky v experimentální psychologii, C.G. Junga v hlubinné psychologii, S. Freuda v psychoanalýze a S. Grofa v transpersonální psychologii.
Humanistická psychotronika vychází z podstaty psychologické subjektivity vnímání mikrokosmu a makrokosmu člověka a psychologické objektivity možností interpretace vidění světa lidskou psychikou a vědomím. Centrem humanistické psychotroniky se stává člověk a jeho duševní, potažmo duchovní schopnosti. Úzce to souvisí z tzv. magickým viděním světa, které v současných společenských podmínkách „racionalizace" a „technizace“ poznání ztrácí svůj původní smysl.