Dnes již klasická příručka z pera známého indologa a zároveň i průkopníka jógy v Československu. Praktický průvodce základními cvičeními i životosprávou doplněný 85 názornými fotografiemi.
Obsah
Předmluva
I. Část úvodní
1. Proč dnes jóga
2. Moderní pohled na jógu
3. Hathajóga a zdraví, hathajóga a naše tělovýchova
II. Část praktická
1. Zásady praktického přístupu k józe
2. Jak správně cvičit Hathajógu
3. Základní kurs Hathajógy v deseti lekcích
Lekce I (Uddijána bandha, śíršásana, makarásana)
Lekce II (Śalabhásana, bhudžangásana, dhanurásana)
Lekce III (Tádásana, vrkšásana, garudásana)
Lekce IV (Trikóñásana, padahastásana)
Lekce V (Paśčimóttánásana, džánuśirásana)
Lekce VI (Vadžrásana, sidhásana, bhrúmadhjadršti, naságradršti, śavásana)
Lekce VII (Ardhamatsjéndrásana, vakrásana, sarváṅgásana, viparíta karaní, sukhásana, samásana I)
Lekce VIII (Halásana, suptavadžrásana, samásana II, svastikásana, siddhásana, padmásana)
Lekce IX (Majúrásana, matsjásana, jóga mudrá)
Lekce X (Naulí krijá)
4. Práṇájáma (dechová cvičení)
5. Pročišťovací praxe
6. Metodika denní praxe Hathajógy
III. Část závěrečná
1. Zásady jógické životosprávy
2. Co můžeme opravdu očekávat od Hathajógy
Předmluva
S touto knihou prof. Wernera jsem se setkala poprvé jako mladé děvče a myslím, že právě v ní jsem se též vůbec poprvé setkala se slovem „jóga“. Knihu jsem tehdy přečetla na jeden dech. Těžko lze slovy popsat dojem, který ve mně vyvolala; byly to všechno úplně nové, neznámé pojmy. Okamžitě jsem však pocítila chuť pravdy; jakoby se otevřelo okno do nové, velmi vzrušující dimenze. V té době na mne nejvíce zapůsobil slib, že při pravidelném cvičení jógy se mohu vyléčit ze všech nemocí a nemusím už trpět ani pravidelnými chřipkami a nachlazeními. Jako dítě jsem totiž bývala velmi chorlavá a jednou jsem skoro zemřela na následky dětské nemoci. Dodnes mám v živé paměti divoké halucinace, jimiž jsem trpívala během vysokých horeček.
Když jsem se tedy dozvěděla , že existuje staletími ověřený soubor tělesných a duševních cvičení pomocí nichž je možné udržet si pevné zdraví a životní optimizmus, okamžitě jsem se rozhodla pro cestu jógy.
Ačkoli obvykle nerada čtu návody, kvůli exotičnosti cviků jsem tehdy cvičila přesně podle návodu a dodržovala jsem i panem Wernerem doporučený harmonogram a časové odstupy mezi jednotlivými cvičeními. Blahodárné účinky cvičení jsem pocítila téměř vzápětí a co nevidět jsem svou hathajógovou půlhodinku prodloužila na dvě-tři hodiny. S jógou jsem se pak už nikdy nerozloučila. Jako šestnáctiletá jsem přestala trpět pravidelnými chřipkami a nachlazeními, a namísto běhání „po doktorech“ jsem začala běhat dlouhé tratě podél lesních potoků. Později jsem se dostala k další jógové literatuře a pár let nato jsem získala zasvěcení do mantrické sádhany a meditace indickým učitelem.
Zora Doval